Historie Lipové Lázních

 

 

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů z doby kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa.

Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. století často zastavovano jiným držitelům. V uvedeném roce měla vesnice 60 lánů, poté však na dlouhou dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek "Dolní" se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství.

Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 1622-1684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec. Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva - Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři -, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna.

V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. V letech 1787-1788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II., který tudy projížděl roku 1779 a zasazoval se o rozvoj této pohraniční oblasti. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786).

V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozmachem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím - v roce 1837 začal Johann Schroth s léčbou v Lázních Dolní Lipová.

V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících dne 25. listopadu 1931 Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 bylo odsunuto naopak německé obyvatelstvo. Patronát nad ním převzala roku 1986 obec Oberstaufen v Allgäu, kde se dodnes provozuje léčba Schrothovou metodou.

Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však - díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu - nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. Již roku 1947 byla zřízena dosud existující učňovská škola. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. V současnosti je obec Lipová-lázně významným turistickým centrem s více než 100 penziony, hotely, chatami a jinými ubytovacími zařízeními.