Granátova hora

 

Jako Granátovka, příp. Granátová skála (dříve Weissenstein) je označován skalní výchoz ležící zhruba 400 m jižně od vrcholu Kamenitého kopce (616 m n.m.) u Petrova nad Desnou k lokalitě lze dojít po zeleně značené turistické trase vedoucí ze Sobotína do Rapotína (foto 1, 2, 3 a 8). Granátovka je součástí naučné stezky po významných mineralogických lokalitách v okolí Sobotína. Podrobnou charakteristiku lokality a jejich minerálů uvádí Zimák et al. (2002) a Zimák a Novotný (2002).

Granátovka je tvořena relativně světlými granátickými svory,  které přecházejí do kvarcitických svorů a svorových kvarcitů s polohami kvarcitů a čočkami sekrečního křemene (foto 6 a V podloží tohoto horninového komplexu vystupují kvarcity. Podle Kretschmera (1911) byly kvarcity v prostoru této lokality dobývány pro potřeby sobotínských železáren (na stavbu tavicích pecí).

Porfyroblasty granátu ve svorech na Granátovce mají červenohnědou barvu, jejich velikost je obvykle 3 až 8 mm, v některých partiích svorů (např. v blízkosti křemenných sekrecí) i přes 1,5 cm; Kruťa et al. (1967) se zmiňuje až o 4 cm velkých krystalech granátu. Převažují na nich plochy rombického dodekaedru. Granátové porfyroblasty obsahují značné množství uzavřenin - jde zejména o ilmenit (zpravidla v podobě tabulek uspořádaných do linií) a křemen (nepravidelná zrna). Z výsledků ED analýz granátu je zřejmá převaha almandinové složky a obvyklá chemická zonálnost, která se projevuje ubýváním Mn a Ca ve směru od středu porfyroblastu k jeho okraji a rostoucím obsahem Fe a Mg v témže směru (viz tabulka 1, anal. č. 1 až 6).

V základní tkáni svorů mírně převažuje muskovit nad křemenem. Muskovit v ní tvoří až 1,5 mm velké tabulky, které jsou často uspořádány do pásků, v nichž bývá hojně přítomen ilmenit ve formě  drobných tabulek i nepravidelných zrn. Do pásků bývá segregován i křemen. Relativně častá jsou oválná, až 0,05 mm velká zrna zirkonu a místy i zrna monazitu-(Ce) obdobné velikosti.

V nejvyšší části Granátovky vystupuje tmavší hornina s ojedinělými zrny granátu o velikosti max. 3-4 mm. V základní tkáni převažuje křemen nad muskovitem - jde o horninu na přechodu mezi kvarcitickým svorem a svorovým kvarcitem. Ojediněle je přítomen biotit, jenž tvoří až 1 mm velké šupiny. Běžnou akcesorií je turmalín skoryl-dravitové řady s převahou dravitové složky (viz tabulka 1, anal. č. 10 a 11), přítomný v podobě zrn nebo sloupečků o velikosti až 0,5 mm. V daleko menším množství  než  v popsaných  svorech  se  zde  vyskytuje  ilmenit,  tvořící  zrna  nebo zprohýbané  tabulky o velikosti až 1,3 mm. Místy je hojně přítomna grafitická substance, která se často koncentruje ve velmi jemně šupinkovitých muskovitových páscích, případně i v křemenných páscích. Obzvláště vysoké koncentrace grafitu bývají přítomny podél čoček sekrečního křemene. Porfyroblasty granátu mají izometrické xenomorfní průřezy. I v tomto případě jde o poikiloblasty, avšak s výrazně menším množstvím uzavřenin (křemen převažuje nad ilmenitem). Ve srovnání s granátem ze svoru lze konstatovat vyšší podíl spessartinové složky a poněkud odlišnou chemickou zonálnost: obsah Mn a Mg klesá ve směru od centra k okraji, obsah Fe a Ca v témže směru roste.

Kvarcity, které se vyskytují na Granátovce i na drobných výchozech pod ní, obsahují vedle šupinek muskovitu jako typické akcesorie magnetit, hematit a také rutil, jenž lokálně tvoří dlouze prizmatické až jehlicovité krystaly červenohnědé barvy, jejichž velikost dosahuje až 2 cm.

Zdroj: zde se najdete fotografie a tabulky.

120x600
120x600